KRKONOŠE SEVERNÍ MORAVA A SLEZSKO STŘEDNÍ MORAVA JIŽNÍ MORAVA VYSOČINA VÝCHODNÍ ČECHY ČESKÝ RÁJ ČESKÝ SEVER SEVEROZÁPADNÍ ČECHY ZÁPADOČESKÉ LÁZNĚ PLZEŇSKO ŠUMAVA JIŽNÍ ČECHY PRAHA OKOLÍ PRAHY PO RUSSKIPOLSKIFRANCAISDEUTSCHENGLISHČESKY
MORAVSKÝ KRAS A OKOLÍ
  Dopravní přístupnost
Informační centra
Města a obce
Osobnosti a rodáci
Destinační management
 
Příroda a její ochrana
  Chráněná krajinná území
Přírodní zajímavosti
Jeskyně a propasti
Vrcholy, hřebeny, sedla
Fauna a flora
Naučné stezky
 
Kultura, zábava, sport
  Kultura a zábava
Sport a relaxace
Zimní sporty
Katalog KUDY Z NUDY
Aktivní dovolená
 
Památky a zajímavosti
  Památkové rezervace
Památkové zóny
Hrady a zámky
Památky a architektura
Církevní památky
 
Turistika a volný čas
  Agroturistika
Pěší turistika
Cykloturistka
Vodní turistika a sporty
Vinařská turistika
Pohádkové regiony
 
Lázeňství
  Lázeňská zařízení
Lázeňská procedura
Přírodní léčivé zdroje
 
Kongresová turistika
  Výstavy a výstaviště
Kongresová centra
Výstavnictví a propagace
 
Ubytování a stravování
  Autokemp, kemp, tábořiště
Hotely, penziony
Chaty a chalupy
Rekreační areály
Další ubytování
Restaurace
Příjemné posezení
Gastronomické speciality
 
Království perníku

Zřícenina hradu Zvířetice [ Hrad nebo zřícenina hradu ]

Zřícenina gotického hradu přestavěného na renesanční zámek

Na pravém břehu řeky Jizery nedaleko dnešního nádraží v Bakově nad Jizerou se vypínají malebné zříceniny hradu Zvířetic. Hrad založil někdy na počátku 14. století Zdislav z Lemberka, syn purkrabího Pražského hradu Havla z Lemberka. Zdislav, který se v pramenech objevuje v 1. 1273-1318, získal z markvartického dědictví Jablonné a to, co ještě zbývalo na Boleslavsku, kde se také usídlil. Pro nový hrad vybral místo přirozeně opevněné ze tří stran, na východě příkrým svahem k řece Jizeře a na severu a jihu hlubokými koryty vymletými vodou. Zbývalo opevnit pouze západní stranu, kde podhradí bylo od vlastního hradu odděleno šíjovým příkopem, po stranách uzavřeným příčnými zdmi. Hned za příkopem byla postavena asi 80 m dlouhá čelní hradba, která se na obou nárožích přimykala k dvěma okrouhlým věžím. Severní věž, poněkud vyčnívající z hradební zdi, byla určena k střežení přístupové cesty k hradu, jižní, poněkud menší, chránila původní bránu do hradu. Zbytek lichoběžníkového staveniště byl opevněn zdí se zaoblenými rohy a na východní straně, přírodou nejlépe opevněné, byl postaven hradní palác. Umístění kaple, která se připomíná na sklonku 14. století, nelze dnes s jistotou určit.

Zakladatel hradu Zdislav se ještě psával z Lemberka, ale již jeho synové Heřman a Markvart používali nového jména - ze Zvířetic. Ve zmatcích po vymření Přemyslovců (po r. 1306) stál Heřman nejprve na straně Jindřicha Korutanského, který ho také v r. 1309 jmenoval nejvyšším purkrabím v Praze. Když ale Jindřich své rozhodnutí změnil, přidali se oba bratři na stranu nejmladší Přemyslovny, Elišky, a Markvart ji také provázel ke svatbě s Janem Lucemburským. Na straně nového krále vytrvali i v bojích, které proti němu zahájilo české panstvo pod vedením Jindřicha z Lipé, i když tak stáli proti svým erbovním příbuzným Vartemberkům a Michalovicům.

Oba bratři Zvířetičtí zanechali četné potomky; podle starého rodopisu měl mít Heřman sedm synů a Markvart pět, a tak není divu, že pro ně hledali zaopatření v církevních beneficích, především u těch ústavů, které rodu vděčily za svůj majetek. V roce 1375 byl Heřman ze Zvířetic komturem maltézských rytířů v Praze a v roce 1397 dokonce zemským převorem. Komturem stejného řádu byl také Ctirad, spravující v roce 1378 komendu v Ploskovicích, a Ješek, který se stal rovněž zemským převorem. Mezi mnichy hradišťského kláštera jsou uváděni Jarek, Boček a možná i Zdislav, který se připomíná jako opat téhož kláštera v roce 1379.

Nejstarší Heřmanův syn Havel ze Zvířetic pravděpodobně zdědil Jablonné, protože udělil tamějším měšťanům v roce 1364 privilegium na odúmrť. Markvartův syn Hašek zastával za císaře Karla IV. hodnost mistra královské komory. To však již začínaly finanční nesnáze Zvířetických, které je na dlouhý čas odsunuly z významnější úlohy v dějinách. Teprve na sklonku 14. století, kdy se stal jediným majitelem hradu Vilém ze Zvířetic, zasedal opět na zemském soudě a stal se hejtmanem Boleslavského kraje. Počátkem 15. století, počínaje Vilémem, píší se Zvířetičtí někdy také z Vartemberka, i když hrad Vartemberk nikdy nevlastnili a kromě společného původu s Markvartici mezi nimi nebylo žádné bližší příbuzenství.

Vilémův syn Zdislav ze Zvířetic se stal v roce 1410 na pražské univerzitě mistrem svobodných umění a stoupencem Jana Husa. Stál za ním i ve sporu o Viklefovy knihy, podepsal v roce 1410 odvolání k papeži a postavil se společné s Janem Husem i proti prodeji odpustků nařízeným papežem Janem XXIII. v roce 1412. Za to ho stihly, spolu s Husem, nejen posměšky protivníků, ale i církevní klatba. Zdislav také podepsal známý protestní list české šlechty kostnickému koncilu. Spolu s ním podepsali i jeho bratři Václav a Petr a strýc Vilém. Zdislav, který se v roce 1417 stal univerzitním rektorem, se přiklonil ke straně pražanů a vystupoval proti radikálním stoupencům Husova učení.

Zdislavovi bratři Václav, Petr a Beneš stáli pak přímo na straně královské a později byli stoupenci císaře Zikmunda. Zdá se, že si později za svůj postup vysloužili i obléhání hradu Zvířetic husity, i když pravděpodobně nebylo úspěšné. V urbáři zvířetického panství z roku 1669 je uvedeno, že při úpravách zahrady proti zámku byly v roce 1664 "vrchy a doly někdy od nějakého kluka Žižky před zámkem vyhozené" srovnány a zasypány. Účast samého Jana Žižky pří obléhání Zvířetic není vyloučena, protože je známo, že v březnu 1424 byl v blízkém Turnově a dobýval snad i hrad Valdštejn.

Další zprávy o Zvířeticích z doby husitství chybějí a Petr Zvířetický z Vartemberka se objevuje až v r. 1437 jako člen poselstva do Basileje a přísedící zemského soudu. Přidal se také ke straně Jiřího z Poděbrad a byl i na jejím sjezdu v roce 1446. Téhož roku však zemřel a po něm snad drželi Zvířetice jeho synové Hašek a Havel. Oba však zemřeli bez dědiců před rokem 1465.

Majetek získal od krále Jiřího z Poděbrad jejich strýc Heřman, který rovněž patřil k poděbradské straně a jako člen poselstva do Uher k Janovi Jiskrovi z Brandýsa se zúčastnil 7. září 1451 bitvy u Lučence. V bojích proti odbojnému panstvu a uherskému králi Matyáši Korvínovi stál později věrně na straně krále Jiřího, kterému pomáhal v diplomatických jednáních v roce 1470 na Moravě. Účastnil se volby krále Vladislava II. v Kutné Hoře a byl zvolen spolu s Oldřichem z Házmburka zemským hejtmanem za Boleslavský kraj. Zemřel po roce 1478.

Z jeho synů Jana, Petra a Haška získal Zvířetice nejprve Jan, ostatní se podělili o Bydžov. Po Janově smrti (před rokem 1501) se dědici zvířetického panství stali Petr a Hašek. Po smrti Petrově (1502) prodal roku 1504 Hašek Zvířetice Václavovi Sezimovi z Ústí a rod Zvířetických se rak navždy rozloučil s hradem, který založil a po němž se jeho členové psali.

Rod Sezimů však dlouho na Zvířeticích nevládl. Již Václavovi synové Adam, Bedřich a Jan prodali v roce 1528 panství s hradem Janovi Vartemberkovi na Dubu a Loukovci. Nový pán, který patřil k nejbohatším v zemi, byl již za krále Ludvíka Jagellonského nejvyšším purkrabím a stal se jím i za krále Ferdinanda I. v roce 1530. Přízeň, kterou mu panovník projevoval, protože Vartemberk patřil k těm, kteří nejvíce usilovali o jeho zvolení českým králem, neohrozila ani náklonnost Jana z Vartemberka k vyznání Lutherovu.

Po Janovi z Vartemberka (+1543), který si na sklonku života vyvolil za své sídlo Zvířetice, nastoupil jako jediný dědic jeho statků syn Adam. Zúčastnil se však neúspěšného stavovského odboje proti králi Ferdinandovi I., který využil vhodné příležitosti a bezohledně likvidoval stavovskou opozici. Adamovi z Vartemberka nepomohly ani otcovy zásluhy o habsburský rod a jeho panství Skály, Rohozec, Frýdštejn a Český Dub byly v roce 1547 zkonfiskovány. Z milosti mu bylo ponecháno Hradiště a Zvířetice, ale jen jako manství. Kromě toho byl odsouzen k doživotní internaci na Zvířeticích. Adam chtěl vykoupit zpět Rohozec a Skálu, a proto nejprve postoupil královské komoře hradišťské panství, za což dosáhl propuštění Zvířetic z manství. Hned potom (v roce 1556) prodal Zvířetice příbuzným z kamenické větve rodu Jindřichovi, Abrahamovi a Janovi z Vartemberka. Jejich potomci drželi Zvířetice do roku 1610, kdy Jan z Vartemberka prodal panství Jiřímu Vratislavovi z Mitrovic.

To již byl hrad důkladně přestavěn podle nových požadavků na pohodli a bydlení šlechty. V první čtvrtině 16. století za Jana Vartemberka bylo ke starému paláci přistavěno jižní křídlo, dosavadní vchod do hradu byl zrušen a nový byl vylámán v ohradní zdi hned pod severní věží. V druhé polovině 16. století za Adama z Vartemberka a jeho nástupců byly přistavěny obytné budovy i k západní a severní ohradní zdi. Také věž byla zvýšena o dvě patra (1592). Obranná funkce objektu ustoupila do pozadí a hrad se změnil v renesanční zámek.

Jiří Vratislav z Mitrovic byl bezdětný a v roce 1616 odkázal všechno své jmění Janu Vlkovi z Kvítkova. Tomu bylo pro účast na českém stavovském povstání z 1. 1618-1620 proti císaři Ferdinandovi II. konfiskováno. Zvířetice koupil v roce 1623 Albrecht z Valdštejna, ale již následujícího roku je zastavil a později postoupil do dědičného vlastnictví svému vzdálenému bratranci Maxmiliánovi z Valdštejna. Ten ještě za svého života, v roce 1652, daroval Zvířetice nejstaršímu synovi Ferdinandu Arnoštovi z Valdštejna. Po Ferdinanově brzké smrti se stala majitelkou Zvířetic jeho vdova Marie Eleonora, rozená z Rottalu, která Zvířetice odkázala svému synovi Arnoštu Josefovi z Valdštejna. Valdštejn vytvořil ze Zvířetic a menších statků v okolí velké panství Mnichovo Hradiště, kde se také usídlil v nově postaveném zámku.

Zvířetický zámek přestal sloužit jako sídlo vrchnosti a byly v něm jen byty úředníků a kanceláře panství. V 17. století byla v severovýchodním nároží zvířetického zámku, po opravě sesuté zdi, zřízena nová kaple; zda na místě staré, není dnes možno s jistotou tvrdit. V patře paláce byly pokoje vrchnosti i panských úředníků, vrchnostenská kancelář, při okrouhlé kapli oratoř a v podkroví byt kaplana. V přízemí byly sklepy, pivovar a stáje, u věže komůrka vrátného a na věži hodiny. Druhá, menší věž se nepřipomíná, pravděpodobně byla již dříve zbořena.

Škody, které na zámku natropil požár od blesku v roce 1693, byly ještě opraveny, ale když v roce 1720 při bouři znovu vyhořel, byl ponechán svému osudu. Další dvě století dokonala dílo zkázy, takže dnes z kdysi pevného hradu a později přepychového zámku zbyly jen trosky.

UMÍSTĚNÍ


AKTUALIZACE: uživatel č. 685 org. 2, 04.11.2004 v 11:53 hodin
Copyright 1998-2024 © www.infoSystem.cz,
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule ®
Regiony a oblasti ČR
  Turistické regiony ČR
Turistické oblasti ČR
 
Vyhledávání
  Vyhledávací centrum
Rejstřík oblasti
Databanka akcí
 
ZPRÁVY A AKTUALITY
  Tiskové zprávy
Aktuality
 
Služby pro turisty
  Informační centra
Průvodcovské služby
Tlumočníci a překladatelé
Bankovní služby
Turistický produkt
 
Kalendář akcí oblasti
  Akce pro děti
Kino, divadlo, výstavy
Vinobraní
Degustace vín
Folklorní akce a festivaly
Turistické akce
Kalendář kongresů, konferencí
Kalendář veletrhů a výstav
 
Víno a vinařství
  Vinařská turistika
Vinařská oblast Morava
Moravská vína
Vinařství
Producenti vína
Vinařské stezky
Svaz moravských vinařů
 
Folklor a tradice
  Etnografický region
Etnografický subregion
Folklorní sdružení
Folklorní soubory
Folklorní festivaly
Lidové tradice a zvyky
Lidová řemesla a výrobky
 
KLUB ČESKYCH TURISTŮ
  Krajská oblast KČT
Odbor KČT
Turistické odznaky a známky
 
Regionální rozvoj
  Regiony a sdružení
Investiční příležitosti
Průmyslové zóny
Nemovitosti na prodej
Průmyslová výroba
Potravinářská výroba